O plemenu Samojed

Samojed (vzhled, povaha, výchova, využití, pohyb...)

 

Exteriér

Samojedi jsou atraktivní psi středně velkého vzrůstu. To, čím upoutají na první pohled, je typický úsměv, který způsobují zdvižené koutky, a dlouhá odstávající srst barvy sněhobílé, smetanové až krémové nebo bílé s několika světle hnědými znaky, nikdy však na světle hnědé po celém těle. Bílá srst je sice velmi atraktivní, ale pro udržení kvality srsti a tmavého pigmentu jsou v chovu žádaní i jedinci s krémovým či žlutavým zbarvením.

Srst by měla být bohatá, hustá a elastická.

Krycí srst je hrubá, tvrdá a otevřená, hladká a delší než měkká a hustě zavřená podsada. Na krku a na ramenou tvoří hřívu (límec), výraznou hlavně u psů, feny mívají často srst jemnější a kratší. Na zadní straně stehen tvoří tzv. kalhotky.

Nos a pysky mají být černé, oči tmavě hnědé, mandlového tvaru. Jedinci vlčího typu mívají hlavu užší, málo osrstěnou. Stop má být dobře znatelný, ale ne příliš výrazný. Výraz očí je živý, něžný, přátelský. Uši jsou vzpřímené, malé a trojúhelníkovité, se špičkou mírně zaoblenou. Tělo má mít čtvercový formát (nepatrně delší), hřbet rovný, mírně sešikmený. Ocas nosí stočený a položený na stranu přes hřbet. Hrudník má silný, oválný, hluboký, ne sudovitý, břicho vtažené, oba páry končetin silné a rovné, zápěstí pevné, hlezno nízko položené. Krok má být lehký, prostorný, se silným odrazem zadních nohou.

Fenky jsou menší (50 +-3 cm), psi mají mít výšku 57 (+-3) cm, váha má být v rozmezí od 23 do 30 kg

 

Povaha

Přes společný původ s ostatními severskými psy má samojed přece jen trochu odlišnou povahu. Je víc závislý na své lidské smečce, kromě toho je jeho lovecký pud stále velmi silný a také jako jediný z těchto plemen štěká.

Kvůli zcela mimořádné povaze samojedů se mezi jejich chovateli traduje, že nikdo z nich už nikdy nepřejde k jinému plemenu. Vzhledem k tomu, jak prapředci samojedů žili v napros- tém souladu s někdejšími Něnci, pracovali s nimi, spali společně ve stanech a hřáli se navzájem i v těch nejkrutějších podmínkách, vzniklo plemeno silně fixované na člověka, milé a přátelské nejen k vlastním, ale i cizím lidem, zejména však k dětem všeho věku, plemeno bez známek jakékoliv agresivity. I když mezi jeho dobré vlastnosti řadíme ostražitost, právě pro jeho přátelskou povahu z něho nikdy nevychováme obranáře nebo hlídače.

Samojed je nezávislý, inteligentní a oddaný pes, vždy v dobré náladě, milý a velmi přítulný. Má silně vyvinutý smysl pro kontakt s člověkem, takže ho nelze chovat - ani ve smečce - v kotci, protože by tím utrpěla jeho veselá a společenská povaha.

Jako psi šlechtění pro všestrannou pomoc pastevcům sobů – k lovu, pastevectví i tahu – mají v sobě zakořeněnou pracovitost, vytrvalost a bezpodmínečnou věrnost. Jsou milí a temperamentní společníci, neustále ochotní ke hře a jakémukoli zaměstnání.

Samojed pracoval vždy samostatně a je to tedy značně nezávislý pes, který rád diskutuje o povelech. Tam, kde by služební pes vykonal sebenesmyslnější rozkaz, samojed nejprve hrdě posoudí, jestli má povel otrocky splnit. Přitom je dost inteligentní a vnímavý na to, aby zvládl základní výcvik, pokud je však vedený důsledně a pravidelně.

Protože má rád všechny lidi bez rozdíly, je to ideální pes na výstavy, kde se (většinou) rád předvádí. Miluje, když se mu člověk věnuje, hladí ho a mluví s ním. Správný samojed nesmí být plachý, bojácný a nedůvěřivý ani k cizím lidem. Nikdy neútočí, ale má zdravé sebevědomí, je vstřícný i k cizím psům.

O samojedech se kromě superlativů také říká, že jsou úplatní a paličatí. Běžná poslušnost ale nepřináší žádné problémy, pes však nesnáší tvrdý výcvik. I když na to nevypadá, má velmi jemnou povahu a výsledků spíše dosáhneme po dobrém než násilím.

 

Výchova

S výchovou samojeda musíme začít už ve velmi mladém věku a co nejdříve psa naučíme přijít na zavolání. Samojedi se ochotně, snadno a rychle učí díky své přirozené inteligenci, dokonce i to, o co jako chovatelé nestojíme. Nesnášejí tvrdý dril, mohou být i tvrdohlaví. Při tréninku se brzy začínají nudit a tak je třeba udržet jejich pozornost. Trénink pozměňujeme co nejčastěji, opakování stále stejného povelu by mělo přesně opačný účinek. Trpělivě vysvětlujeme, co požadujeme, a nikdy fyzicky netrestáme. Svou autoritu můžeme dát najevo přátelsky, protože křikem a bitím si u tohoto psa respekt nevynutíme. Ostatní tresty užíváme bezprostředně po provinění, jinak se minou účinkem. Nejvíce se při výchově samojedů osvědčila pozitivní motivace - a naše trpělivost.

Při výcviku samojeda máme ustavičně na mysli, že máme psa sice družného, ale také hrdého a samostatného, který se nesnadno podrobuje. Pro začátečníky je tedy vhodný výcvikový kurs.

Správně vychovaný samojed je vyrovnaný, přátelský, s dostatkem zdravého sebevědomí.

Když již zmíněnou tendenci diskutovat o povelech potlačíme správným vedením, může být samojed příkladem poslušnosti. Budeme si vědomi, že samojed má hluboko zakořeněný lovecký pud, a raději než pozdější rozčilování mu připneme na procházkách volnou přírodou vodítko.

Důležitý je výstavní výcvik, který musí zvládnout temperament psa, aby se elegantně předvedl.
Každý samojed je individualita, společnou vlastností je jejich tvrdohlavost a touha po svobodném rozhodování z vlastní vůle.

 

Využití

Dříve pes pracovní, využívaný jako lovecký, pastevecký a saňový pes, je dnes oblíbeným veselým a oddaným společníkem pro celou rodinu včetně nejmenších dětí. Jako pes společenský a navíc vysoce oddaný všem lidem je téměř bezcenný jako pes-hlídač nebo pes-obranář. Je možné, že nepoučené násilníky a zloděje odradí štěkotem a samotnou postavou, ale nikdy nepůjde do útoku. Není tedy vhodný ke služebnímu výcviku.

Samojedi jsou oblíbené plemeno pro psí sporty, jak se o nich zmíníme v kapitole Pohyb, i když pro svou původní všestrannou pracovní využitelnost nejsou takovými specialisty na tah jako ostatní severská plemena. Nejsou tak silní jako aljašský malamut ani tak rychlí jako sibiřský husky, ale jsou poslušnější a velmi vytrvalí. Milují práci v zápřahu, můžeme s nimi provozovat agility, pulling, canisterapii nebo jen výpravy po horách či lesích.

Rozšiřuje se i jejich využíváni jako slepeckých a vodicích psů a vzhledem k nekonfliktní povaze a přítulnosti k lidem slaví velké úspěchy i v canisterapii.

Okrajově se můžeme zmínit také o využití jejich vyčesané a spředené srsti, ze které se dají plést teplé svetry.

 

Pohyb

Samojedi by měli mít možnost výběhu, nejlépe na zahradě kolem domu. Nudící se pes si může dopřát pohyb sám a na zahrádce i v širším okolí způsobit mnohé škody vyhrabáváním různých děr, vykopáváním stromků, podhrabáváním se k sousedům a vražděním jejich kuřat.

Až do doby úplného ukončení fyzického vývinu štěněte chodíme se samojedem na procházky; ostatně i dospělým psům se zavděčíme dlouhou procházkou v lese nebo v horách. Často však zvítězí lovecký pud jako přirozenost tohoto plemene nad láskou k pánovi. Abychom o psa nepřišli důsledkem nesmlouvavosti některých myslivců, nebo abychom nemuseli platit škodu majitelům slepic na návsi, pou- žíváme vodítko.

Dospělého psa můžeme nechávat zaběhat si vedle kola, ovšem přirozeným pohybem je pro samojeda práce, nejlépe práce v zápřahu. Zátěž musí být úměrná věku psa a ročnímu období.

Vhodnými sporty jsou kromě zápřahu psí spřežení, obedience, agility, pulling, bikejöring, dog-trekking, ale také výcvik pro společenská plemena, turistika, rekreační sportování, v zimě tah saní s dětmi.

Pokud je chován v bytě, k čemuž se dokáže dokonale přizpůsobit, je vhodné s ním na vodítku běhat, jezdit na kole nebo alespoň chodit na delší procházky.

V teplejším období nad 15 stupňů je třeba pohyb omezit z důvodu přehřátí a pes musí mít k dispozici neustále misku s vodou.

 

Péče

Jak už jsme se zmínili, na prvním místě musíme psovi poskytnout dostatek kontaktu s lidmi i psy. Pokud tráví pán hodně často mimo domov, měl by samojedovi pořídit kamaráda.

Samojed se přizpůsobí jak bydlení v domě se zahradou, tak v městském bytě. Podmínkou je dostatečná míra pohybu, nutností pak smířit se s všudypřítomnými dlouhými chlupy, hlavně v období línání.

Samojed vyžaduje pravidelnou, i když nijak náročnou péči o hustou a bohatou srst. Postačí denně několik minut kartáčovat, pouze v období línání kartáčujeme déle, abychom odstranili uvolněnou srst. Samojed vylíná jednou nebo dvakrát za rok, fenka také po štěňatech. V této době ztrácí obrovské množství srsti, kterou je potřeba vyčesat (a případně zužitkovat spředením). Jen tak bude samojed opravdu krásný. Srst samojeda nepropouští vodu, takže není třeba ho koupat - leda před výstavou nebo po velmi blátivé procházce: někteří jedinci vyhledávají příležitost k ušpinění.

Časté koupání snižuje kvalitu srsti.

Uši psa je nutné udržovat v čistotě, drápky krátké.

Smojed vyžaduje běžnou péči jako ostatní severská plemena. Jeho srst je uzpůsobena, aby odolávala i extrémně chladnému počasí. Klidně ho můžeme nechávat ležet jak za velkých mrazů na sněhu, protože jeho srst ani přes svou délku nepřimrzá, tak i hodiny na přímém slunci, protože i před slunečními paprsky ho dokáže srst ochránit.

 

Zdraví

Většina samojedů nemá zdravotní problémy. Samozřejmě i u tohoto plemene existují dědičné nemoci a hodně záleží i na naší péči. Mezi choroby typické pro toto plemeno patří dysplazie kyčelních kloubů, cukrovka a zelený i šedý zákal.

Jako u každého fyzicky zatěžovaného psa je důležitá výživa od nejútlejšího věku po stáří, nejlépe po celý život psa od jednoho výrobce a ve speciálním složení pro různé vývojové fáze. Takový požadavek beze zbytku naplňuje např. krmivo značky PRO PAC.

Pro dobrý růst a další zdárný vývoj štěněte je nutné zajistit kvalitní stravu v podobě kompletní granulované směsi pro štěňata. U dospělého psa je krmení je závislé na stupni zátěže psa, jeho temperamentu a metabolismu. Kompletní granulované směsi zajišťují všechno, co zdravý dospělý pes potřebuje. U některých krmiv je nutné dávat pozor na zvýšený obsah barviv, která sice zlepšují pigment, ale u bílých psů mohou způsobit žloutnutí srsti. Zvláštní nároky mají i závodní psi. Vitaminové a minerální přípravky pro výživu a kvalitu srsti podáváme vždy raději až po poradě s veterinářem.

U starších psů záleží na stupni jejich aktivity. Pokud jsou již na odpočinku, krmíme je několikrát denně nízkokalorickým krmivem s nižším obsahem bílkovin. Vhodné jsou vitaminové a minerální přípravky.

 

Pro koho se hodí

Samojed je sice krásný a dekorativní peso, ale duší je sportovec. Rozhodně se nehodí k někomu, kdo sám sportovního ducha nemá. Samojed je pes jen pro majitele s dobrou kondičkou.

Samojed se hodí pro člověka, který má dostatek času se psovi věnovat. Protože samojedi potřebují lidskou přítomnost a lásku a neradi zůstávají dlouho sami, z nudy a nedostatku pozornosti často ničí všechno, co mají na dosah. Nehodí se pro lidi, kteří nemají čas a sílu na dlouhé procházky, ani pro lidi, kteří ho nikdy nepustí do domu.

Nehodí se pro nikoho, kdo by chtěl agresivního hlídacího psa nebo psa, který poslechne na slovo. A člověk, který "vychovává" psy bitím a uvazováním na řetěz, by neměl mít nárok nejen na samojeda, ale ani na žádné jiné plemeno.

blue paws free cliparts that you can download to computer and 8190742

Prostor pro reklamu

10423745 1507515966153563 3856044734932777331 n  bady malé2  s5 logo   logopes

  logonemnozime   logovrch  logoKattty

Kontakt

Michaela Dobešová, DiS.
Severovýchod 640/47, 789 01 Zábřeh

tel:       +420 774 640 756
email:   Samoyed@diamondsnow.cz  

web:    www.diamondsnow.cz